Když s dítětem komunikujeme, neslyší a nedělá, co mu říkáme.
Psycholožka Yulia Bija vysvětlila, proč je nadávat dítěti nesmyslné.
Dělá to, co my. V souladu s tím, když dítě napomínáme, učíme dítě nadávat, když mu něco vyčítáme, když v něm vyvoláváme pocit viny, učíme dítě prožívat stav oběti a navíc mu nastavujeme příklad toho, jak být agresorem a násilníkem.
Nadávat dítěti je nejen nesmyslné, ale dokonce velmi škodlivé, protože dáváme příklad, jak žít v neustálém konfliktu, jak posuzovat a diskutovat o druhých, jak dávat druhým lidem známky.
Pokud budete nadávat svému dítěti, buďte si jisti, že dítě bude na oplátku psychicky nadávat vám a pak nejen psychicky, ale i v životě.
Než budete svému dítěti nadávat, zamyslete se nad tím, že se vás toto napomínání vlastně teď týká a jaké budou následky poté, co jste mu vynadali?
Myslete na to, že v důsledku nadávek si s ním zkazíte vztah, po každé potyčce bude váš vztah stále méně harmonický a stále křehčí.
Jak jste připraveni na to, že se dítě po každém skandálu před vámi bude stále více uzavírat a přestane vám úplně vyprávět o svém životě?
Jak jste připraveni na to, že jednoho dne ztratíte vřelý vztah ke svému dítěti a stanete se dříve či později navzájem cizími, nebo ještě hůře – stanete se nepřáteli, kteří před sebou něco tají a snaží se navzájem manipulovat.
