Pokud jste pár hodin nepřijali žádné tekutiny a jste žízniví, je to naprosto přirozená potřeba ohlásená vaším tělem. Ale co když se takové projevy objevují bez zjevné příčiny a při dostatečném hydratování organismu?
Hasit žízeň pravidelně je normální, ale co když jste žízeň bez zjevné příčiny?
Lékařka radí, že bychom se měli mít na pozoru. Častá žízeň bez zjevné příčiny může být příznakem onemocnění. Pociťují ho například pacienti s cukrovkou 2. typu. O zvýšené žízně je třeba určitě říci svému lékaři.
„Zvýšenou žízeň obvykle pociťují lidé s nastupujícím diabetem 2. typu. Zároveň jej doprovází i zvýšené močení. Jedná se o obranný mechanismus těla, které se snaží zbavit nadměrného cukru. Jelikož nemoc probíhá dlouho nepozorovaně, je to důležitý signál,“ přiblížila všeobecná lékařka pro dospělé Petra Šelmeciová z bratislavského Preventivního centra Agel Clinic.
S intenzivní žízní se spojuje také Sjögrenův syndrom. Příliš pijí také pacienti s hypertyreózou, protože se více potí. Při psychogenní polydipsii zase dochází k touze pít, přestože nedochází k dehydrataci.
Šelmeciová ozřejmila, že denně se doporučuje vypít asi dva až tři litry tekutin. „Pitný režim je však individuální záležitost. Má vliv na věk, hmotnost, zdravotní stav, charakter práce, životní styl, ale i počasí,“ doplnila. Pod zvýšenou potřebu pití se podle ní může podepsat strava s vysokým obsahem soli či léky, například antipsychotika, antidepresiva, antikonvulziva či anticholinergika.
