Abyste na jaře opět mohli co nejdříve začít s pěstováním, je třeba skleník správně zazimovat.
1. Zbavte se posklizňových zbytků
Jako první důkladně, nejlépe is kořeny vytrhejte všechny rostliny, které jste ve skleníku pěstovali. Prostor vymývejte nejen skla, ale i konstrukci, přičemž ideální je použití tlakového čističe. Alespoň částečně tak eliminujete různá vývojová stadia škůdců, která se mohla v konstrukci ukrýt.
mytí skleníku Vyčistit je třeba všechno. Skla i konstrukci.
2. Co s půdou?
Zrylujte ji a čím hlouběji se vám to podaří, tím lépe. Ideální by bylo, kdybyste ji každé dva až tři roky zcela vyměnili do hloubky asi 50 cm. Toto je však pracné a málokdy máte k výměně k dispozici dostatek kvalitní půdy nebo substrátu. Proto naprosto stačí kvalitní zrývání.
3.Přidejte hnůj nebo kompost
Právě během rýčování je na to vhodný čas, ale stačí to udělat i jednou za dva či tři roky. Optimální dávka je 40 až 50 kg chlévské mrvy nebo 70 až 80 kg kompostu na 10 čtverečních metrů. Chlévský hnůj rozhoďte na plochu a co nejdříve jej zarylujte. Zabráníte tak jeho vysychání a ztrátě živin.
4. Povápněte
Podzim je k tomu ideální termín, ale myslete na doporučený 3–4letý cyklus. Díky vápnění udržíte pH půdy v optimálním rozmezí. Vhodné jsou mleté vápence, ale výborný je i vápenec dolomitický, se kterým zároveň aplikujete hořčík. Dávku byste měli ideálně určit podle půdního rozboru. Ale pozor! Vyvarujte se vápnění při současné aplikaci chlévské mrvy, došlo by ke ztrátám dusíku. Stejně tak nevhodné je vápnění zároveň s použitím fosforečných hnojiv.
5. Nechte ho promrznout a využívejte sníh
Nejprve půdu ve skleníku dobře zavlažte a poté jej nechte otevřený, aby promrzl. Přirozeně tak eliminujete škůdce a zárodky chorob, neboť příznivější teploty ve skleníku jim poskytují dobré prostředí pro přezimování. V době dostatku sněhu jej můžete naházet dovnitř. Při odměku se postupně rozpustí a dodá půdě přirozenou vláhu.
6. Jednou za tři roky dezinfikujte
Na půdu aplikujte dusíkaté vápno, ale dostatečně dlouho před plánovaným sázením rostlin. Jedná se o výborný dezinfekční prostředek. Při jeho rozkladu vzniká kyanamid, který hubí semena plevelů i zárodky škůdců, zejména tehdy, je-li půda zakryta fólií a působení plynu je delší. Nevýhodou je, že kyanamid účinkuje nespecificky, tedy kromě škodlivých organismů likviduje také užitečné. Nedezinfikujte proto příliš často.