Těšili jste se na období zrání švestek, ale dostavilo se zklamání? Při pohledu do koruny stromu jste zjistili, že vlastně nic nevidíte? Důvodů neúrody, případně znehodnocení plodů do doby, než stihly být připraveny ke sklizni může být více, ale toto jsou v zahradách ty nejčastější.
1. Pozdní jarní mrazy
Velice záleží na tom, v jaké lokalitě a jakou odrůdu pěstujete. Existují totiž značné rozdíly v tom, jak moc stromy v době kvetení a mladých plůdků dokáží odolat pozdním jarním mrazům. Pěstujete ‚Čačanskou lepoticu‘? Potom můžete být relativně klidní. Patří k těm nejodolnějším odrůdám. Dobrou prevencí neúrody z důvodu poškození stromů pozdními mrazy je, nesadit švestky v mrazových kotlinách.
2. Obalovač švestkový
V případě tohoto škůdce nejde o způsobení neúrody v pravém slova smyslu, ale spíše o znehodnocení plodů červivostí. Největší problém je to, že obalovač švestkový má u nás za vegetaci až dvě generace, proto, co nestihne první, dokončí druhá. Z vajíček na plody a listy naklídaných v květnu se líhnou housenky a zavrtávají se do švestek, kde hodují na dužině. Odhalíte je například podle toho, že v místě, kde pronikly do plodu, se vytvoří kapička klihu – průhledné lepkavé hmoty. Druhotným problémem obalovačů je, že plody pak snadno podléhají moniliové hnilobě a pokud nějaký zdravý zůstane, objeví se druhá, často početnější generace škůdce.
obalovač švestkový Pro plody napadené obalovačem švestkovým je charakteristická ztuhlá kapka klihu v místě proniknutí housenky do plodu.
Pokud vám obalovače doslova decimují úrodu, zasáhněte bez předsudků
Bohužel zatím to vypadá tak, že proti obalovačům je opravdu účinný jen postřik povoleným insekticidem, ačkoli zde hraje důležitou roli jeho načasování. Dobrým pomocníkem ve sledování náletů obalovačů a předpokládaného vývoje 1. a 2. generace škůdce jsou monitoringy na webu Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. V rámci přípravků jsou dostupné dva typy: ovicidy (na vajíčka) a larvicidy (na housenky). Ovicidem se stříká hned po zjištění letu obalovačů a larvicidem asi týden po.
3. Piliarka švestková a pilařka žlutá
Jsou méně známé jako obalovače, ale neméně problematické. Samičky kladou vajíčka do květin a vylíhlé housenky tak poškozují již mladé plůdky. Výsledkem je jejich opadnutí. Pěstitelé ringlot si někdy myslí, že o úrodu přišli z důvodu špatného opylení. Pravdou však je, že v 90 procentech to mají na svědomí právě pilařky. Ano, při vysoké násadě plodů vám tento škůdce vlastně může pomoci s probírkou, ale většinou mu za tuto službu nepoděkujete.
pilařka švestková Na ještě nedozrálém plodu zřetelně vidíte, že ho obývá housenka pilařky švestkové.
Jak poznáte, že vás o plody švestek obraly pilařky?
Jednoduše. Pod stromy najdete spoustu spadaných plůdků velkých asi 1 cm, s drobnými tmavými poškozeními. Výjimkou není ani housenka pilařky uvnitř. Pokud nechcete používat chemii, míru napadení lze snížit vyvěšením bílých lepových destiček do koruny stromu. Řiďte se návodem na výrobku. Naleznete na něm doporučený počet dle velikosti koruny.
4. Moniliová hniloba
Typické pro tuto hnilobu je, že se objevuje sekundární, tedy na hlavně na plodech, které již byly nějakým způsobem mechanicky poškozeny – oslabeny. Až následně se při silném výskytu může šířit i na zdravé ovoce. Děje se to hlavně tehdy, je-li násada příliš velká (stromy jsou bez přejímky) a ovoce se navzájem dotýká. Základním preventivním opatřením je proto ochrana plodů proti poškození hmyzem a hodně pomůže i pěstování odrůd vhodných do dané lokality. Stromy tak nebudou primárně oslabeny nevhodným stanovištěm.
moniliová hniloba, švestka Moniliová hniloba napadá primárně mechanicky poškozené plody. V tomto případě švestku napadeno obalovačem švestkovým.
5. Nesprávný řez
Za důvod neúrody lze nejjednodušeji označit špatné opylení. A přestože je pravdou, že květiny švestek jsou pro včely méně atraktivní než květiny jiných ovocných dřevin, většinou je opylovače navštíví v dostatečném počtu. Mnohem větším problémem malé násady plodů bývá nesprávný řez v nevhodném čase, tedy něco, co si doslova pokazíte sami. Příliš silným předjarním řezem například podpoříte bujný růst na úkor násady plodů, v případě mladých, ještě nerodících stromků rodivost dokonce ještě oddálíte. U švestek se proto zkušenými pěstiteli doporučuje provádět pravidelný výchovný řez čtyři roky po vysazení a pak už přejít na řez udržovací. Vždy je dobré, pomoci si i řezem během léta, kdy odstraníte příliš zahušťující větve – podpoříte tak rodivost.
Zapamatujte si, že čím kolměji rodivá větev roste, tím je bujnější, ale přináší méně plodů a platí to i naopak.
