Jakou jste měli úrodu mrkve? Těšili jste se z krásných rovných kořenů, nebo jste byli zklamáni z různých poškození? Mrkev se ne vždy vydaří, protože během jejího růstu je náročné, odhalit půdní škůdce.
Na to, že vrtavka mrkvová může ohrozit kvalitu úrody se na začátku sezóny připravuje téměř každý pěstitel. Pravdou však je, že za posledních deset, ale možná i více let je její výskyt v zahradách minimální. Vrásky v čele a zklamání tak u mrkve přichází spíše z důvodu výskytu drátovců či pandráv. Proč je tedy mezi zahrádkáři obava z vrtavky stále tak živá? V podstatě proto, že si za ni často zaměňují napadení jinými půdními škůdci. Larvy druhé generace vrtavky mrkvové (Psila rosae), která bývá v případě výskytu škůdce nejškodlivější se koncem léta zavrtávají do vyvinutých kořenů. Chodbičky, které vytvářejí jsou nepravidelné, úzké a vyplněné trusem. Taková mrkev během skladování rychle hnije.
- Co s tím? Pokud se s vrtavkou mrkvovou setkáte, tak zejména v chladnějších oblastech, v deštivých letech a na těžších a vlhčích půdách. Dobrou prevencí proti výskytu je zodpovědné střídání plodin, mrkev pěstovat na větrnějších místech, sít co nejdříve a meziřádky často kypřit. Účinné je i překrytí záhonu bílou textilií v období kladení vajíček (začátkem května).
Drátovce
Larvy brouků z čeledi kovárních dělají v závislosti na jejich věku chodbičky o průměru 1 až 2 mm. Velkým problémem je fakt, že jejich vývoj trvá podle druhu tři až pět let. V zahradě tak mohou škodit opakovaně zejména na kořenové zelenině a bramborách.
- Co s tím? Drátovce jsou nejškodlivější v jarních měsících a koncem léta. Zbavit se jich není jednoduché, proto je třeba se obrnit trpělivostí a zkusit doporučení, která jsme pro vás shrnuli v tomto článku:
Pandravy
V tomto případě jde o larvy různých druhů chroustů a chroustů. Vyvíjejí se v půdě v závislosti na druhu jeden až čtyři roky. Požerky jimi způsobené jsou většinou povrchové, ale velmi rozsáhlé, neboť i samotné pandravy jsou v porovnání s ostatními škůdci několikanásobně větší.
- Co s tím? Na malých plochách se pandravy ničí mechanicky při obrábění půdy. Žádné možnosti přímé ochrany proti nim prozatím nejsou pro zahrádkáře dostupné.
Vrtavka mrkvová, Drátovce, Pandravy, Vousač bolševníkový, Obalovač mrkvový 1) Vrtavka mrkvová, 2) Drátovce, 3) Pandravy, 4) Vousač bolševníkový, 5) Obalovač mrkvový
Fuzáč bolševníkový
Larvy tohoto brouka s latinským pojmenováním Phytoecia cylindrica se vyvíjejí v kořenech divoce rostoucích rostlin z čeledi mrkvovitých. Na kořenech pěstované mrkve se objevují jen příležitostně, ale vyloučit se to nedá. Dospělí brouci se rojí v květnu a červnu a po páření samičky kladou vajíčka jednotlivě ke kořenovým krčkům hostitelských rostlin. Vylíhlá larva se zavrtává do kořene a v jeho středu vyžere několik centimetrů dlouhou rovnou chodbičku.
- Co s tím? Vzhledem k ojedinělému a lokálnímu výskytu není třeba proti tomuto škůdci speciálně nezasahovat.
Obalovač mrkvový
Jelikož samičky kladou vajíčka mezi srdíčkové listy mrkve a jiných divoce rostoucích rostlin z čeledi mrkvovitých, vylíhlé housenky se rovnou zavrtají do kořenů. Vyžírají v nich nepravidelné, často spirálovitě zatočené chodbičky. Obalovač mrkvový (Aethes wiliana) přezimuje ve stádiu vyvinutých housenek často i v uskladněných kořenech mrkve.
- Co s tím? Vzhledem k ojedinělému a lokálnímu výskytu není třeba proti tomuto škůdci speciálně nezasahovat.
