Mnoho rodičů si neví rady, když jejich děti začnou křičet a plakat.
Maminky a tatínkové nevědí, jak se v takové situaci správně chovat, a tak dělají vážné chyby.
Například ostře řeknou dítěti: „Neplač!“ nebo „Drž hubu!“
Ve většině případů takové nároky dítě jen dohánějí do ještě většího stresu.
Nebezpečné jsou i pokusy „uplatit“ dítě. Dítě pravděpodobně přijde na to, že k tomu, aby získalo novou hračku, stačí hodit záchvaty vzteku.
Naštěstí existuje věta, která při vyslovení chlapce nebo dívku s největší pravděpodobností uklidní.
O jaké frázi mluvíme?
Rodič musí svému dítěti ukázat, že je nesoudí.
Ukládací fráze může znít jinak. Například: „Chápu, že jsi smutný.“ Nebo „Chápu, proč se zlobíš.“ Další možnost: „Kdybych byl tebou, taky bych se bál.“
Obecně musíte popsat pocity, které dítě potkalo, a ukázat, že jsou srozumitelné a není v nich nic zavrženíhodného.
V tomto případě dítě dospěje k závěru, že mu maminka nebo tatínek rozumí a podporuje ho. Hysterie s největší pravděpodobností skončí.
