Nárok na dovolenou a počet dní
- Nárok na dovolenou má zaměstnanec, který odpracoval alespoň 60 dní za kalendářní rok.
- Základní výměra dovolené je nejméně čtyři týdny.
- Dovršíte-li 33 let nebo se trvale staráte o dítě, máte nárok na pět týdnů dovolené.
- Státní zaměstnanci mají základní výměru dovolené delší – pět týdnů. Pokud daný rok dovrší 33 let, mají nárok na šest týdnů dovolené.
- Ředitelé škol, školních výchovně vzdělávacích zařízení, speciálních výchovných zařízení a jejich zástupci, učitelé, pedagogičtí asistenti, mistři odborné výchovy a vychovatelé mají dovolenou nejméně osm týdnů, kterou mohou čerpat podle zvláštního předpisu.
- Dovolená se vypočítává poměrně. Máte-li například. smlouvu na dobu určitou, poměrná část dovolené je za každý celý kalendářní měsíc nepřetržitého trvání téhož pracovního poměru jedna dvanáctina dovolené za kalendářní rok. Přibližně to znamená 1,5 dne dovolené na jeden měsíc za kalendářní rok.
- Týdnem dovolené je sedm po sobě následujících dní.
Dodatková dovolená
Dodatková dovolená je zvláštní typ dovolené, na který zaměstnanci vzniká nárok podle náročnosti vykonané práce.
Týká se zaměstnanců, kteří po celý kalendářní rok pracují pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol, nebo vykonávají práce zvlášť obtížné nebo zdraví škodlivé. Ti mají nárok na dodatkovou dovolenou v délce jednoho týdne. Pracuje-li takto zaměstnanec pouze část kalendářního roku, náleží mu za každých 21 dní takové práce 1/12 dodatkové dovolené.
Mzda během dovolené
Zaměstnanci patří za vyčerpanou dovolenou náhrada mzdy v částce jeho průměrného výdělku za předchozí kvartál.
Přenesení dovolené
Pokud dovolenou v aktuálním roce nevyčerpáte, můžete si ji přenést do následujícího roku. Pokud si však tuto přenesenou dovolenou v následujícím roce nevyčerpáte, v dalším roce vám už tato dovolená propadne.
Dovolená za odpracované dny
Pokud zaměstnanec neodpracoval alespoň 60 dní v kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele, nemá nárok na dovolenou za kalendářní rok. Počítá se mu ale dovolená za odpracované dny, tj. 1/12 dovolené za kalendářní rok za každých 21 odpracovaných dnů. Zjednodušeně to znamená 1,5 dne dovolené na jeden měsíc.
Krácení dovolené
Zaměstnanci, který splnil podmínku odpracování alespoň 60 dní v kalendářním roce, za který se dovolená poskytuje, může zaměstnavatel krátit dovolenou za prvních 100 zameškaných pracovních dnů o jednu dvanáctinu a za každých dalších 21 zameškaných pracovních dnů rovněž o jednu dvanáctinu, pokud v tomto kalendářním roce nepracoval z důvodů specifikovaných v § 109 zákoníku práce.
Dovolená a skončení pracovního poměru
Pokud zaměstnanec končí pracovní poměr, má více možností, co udělat s dovolenou:
zaměstnavatel může určit čerpání dovolené, na kterou má nárok,
se zaměstnavatelem se může dohodnout na čerpání dovolené, na kterou má nárok,
neumožní-li zaměstnavatel zaměstnanci vyčerpat si dovolenou, na kterou má zaměstnanec nárok, je povinen vyplatit mu náhradu mzdy v částce průměrného výdělku.
Příplatky za práci o víkendu a v noci
| Příplatek za práci v sobotu | – nejméně 2,012 eura (50 % minimální mzdy za hodinu) |
| Snížený příplatek za práci v sobotu | – nejméně 1,810 eura (45 % minimální mzdy za hodinu) |
| Příplatek za práci v neděli | – nejméně 4,023 eura (100 % minimální mzdy za hodinu) |
| Snížený příplatek za práci v neděli | – nejméně 3,621 eura (90 % minimální mzdy za hodinu) |
| Příplatek za noční práci při nerizikové práci | – nejméně 1,609 eura (40 % minimální mzdy za hodinu) |
| Snížený příplatek za noční práci při nerizikové práci | – nejméně 1,408 eura (35 % minimální mzdy za hodinu) |
| Příplatek za noční práci při rizikové práci | – nejméně 2,012 eura (50 % minimální mzdy za hodinu) |
| Mzdová kompenzace za ztížený výkon práce | – nejméně 0,805 eura (20 % minimální mzdy za hodinu) |
| Mzdová kompenzace za neaktivní pracovní pohotovost mimo pracoviště | – nejméně 0,805 eura (20 % minimální mzdy za hodinu) |
Příplatek za práci v sobotu
Příplatek za práci v sobotu upravuje zákoník práce. Podle něj má zaměstnanec za práci v sobotu nárok na mzdové zvýhodnění nejméně v částce 2,012 eura.
Zákoník práce umožňuje, aby zaměstnavatel, u něhož se vzhledem k povaze práce nebo podmínkám provozu vyžaduje, aby se pracovalo pravidelně v sobotu, mohl dohodnout na nižší částce mzdového zvýhodnění. Tato částka je 1, 810 eura.
Kdo má nárok na příplatek: za práci v sobotu má nárok na příplatek zaměstnanec pracující na základě pracovní smlouvy – trvalého pracovního poměru, zaměstnanec pracující na základě dohody o práci vykonávané mimo pracovní poměr – dohoda o pracovní činnosti, dohoda o provedení práce, dohoda o brigádnické práci studentů.
Příplatek za práci v neděli
Příplatek za práci v neděli upravuje zákoník práce. Podle něj má zaměstnanec za práci v neděli nárok na mzdové zvýhodnění nejméně v částce 4,023 eura.
Zákoník práce umožňuje, aby zaměstnavatel, u něhož se vzhledem k povaze práce nebo podmínkám provozu vyžaduje, aby se pracovalo pravidelně v neděli, mohl dohodnout na nižší částce mzdového zvýhodnění. Tato částka je 3,621 eura.
Kdo má nárok na příplatek: za práci v sobotu má nárok na příplatek zaměstnanec pracující na základě pracovní smlouvy – trvalého pracovního poměru, zaměstnanec pracující na základě dohody o práci vykonávané mimo pracovní poměr – dohoda o pracovní činnosti, dohoda o provedení práce, dohoda o brigádnické práci studentů.
Příplatek za práci v noci
Příplatek za práci v noci upravuje zákoník práce. Za noční práci se považuje práce vykonávaná v době mezi 22. až 6. hodinou. Podle zákoníku práce má zaměstnanec za práci v noci nárok na mzdové zvýhodnění nejméně v částce 1,609 eura. Platí to pro zaměstnance vykonávajícího nerizikovou práci.
Zaměstnanec vykonávající rizikovou práci měl nárok na mzdové zvýhodnění ve výši 2,012 eura za hodinu.
Zákoník práce umožňuje, aby zaměstnavatel, u něhož se vzhledem k povaze práce nebo podmínkám provozu vyžaduje, aby se pracovalo pravidelně v noci, mohl dohodnout na nižší částce mzdového zvýhodnění. Tato částka ale musí být ve výši nejméně 1,25 eura za hodinu pro zaměstnance, který vykonává nerizikovou práci. V případě zaměstnanců vykonávajících rizikovou práci není možné dohodnout nižší částku příplatku.
Příplatek za práci ve svátek
Výše mzdového zvýhodnění za práci se neváže na minimální hodinovou mzdu, ale na průměrný výdělek zaměstnance pracujícího na základě trvalého pracovního poměru. Neplatí to pro zaměstnance pracujícího na základě dohody o práci vykonávané mimo pracovní poměr. Za práci ve svátek náleží zaměstnanci příplatek za práci ve svátek nejméně ve výši 100 % jeho průměrného výdělku.
Zaměstnanci, který pracuje na základě dohody o práci vykonávané mimo pracovní poměr, patří příplatek za práci ve svátek nejméně ve výši 100 % minimální mzdy za hodinu v eurech, tedy nejméně 4,023 eura.
V případě, že zaměstnanec pracuje ve svátek a zároveň io víkendu, má nárok na příplatek za práci ve svátek, ale i nárok na příplatek za práci v sobotu či v neděli.
Příplatek za ztížený výkon práce
Za ztížený výkon práce se vyplácí mzdová kompenzace nejméně v částce 0,805 eura za každou hodinu práce.
Příplatek za pracovní pohotovost
Výše příplatku za neaktivní pracovní pohotovost mimo pracoviště u zaměstnance, který je v trvalém pracovním poměru, je minimálně 0,805 eura za hodinu. U dohodáře se příplatek nevzákladně vyplácí, neboť nelze dohodnout pracovní pohotovost.
Výše stravného
Zaměstnavatel musí zaměstnancům přispět na stravu. Zákoník práce určuje, kdy má zaměstnanec nárok na stravné v jaké výši a kolik musí zaměstnanec odpracovat, aby měl nárok na stravovací kartu nebo finanční příspěvek.
Opatřením Ministerstva práce, sociálních věcí jsou částky stravného při tuzemských pracovních cestách. Částky stravného pro časová pásma jsou:
- 7,80 eura pro časové pásmo 5 až 12 hodin
- 11,60 eura pro časové pásmo nad 12 hodin až 18 hodin
- 17,40 eura pro časové pásmo nad 18 hodin
- Při částce stravného 7,80 eur bude tedy minimální hodnota stravovací poukázky 5,85 eur.
Zvýšení částky stravného má podle § 152 zákoníku práce vliv i na výši příspěvku zaměstnavatele na stravování zaměstnanců, jakož i na hodnotu stravovací poukázky.
Zaměstnancům splňujícím zákonné podmínky přispívá zaměstnavatel na stravování v částce nejméně 55 % ceny jídla, nejvýše však na každé jídlo do částky 55 % stravného poskytovaného při pracovní cestě v trvání 5 až 12 hodin.
Příspěvek na rekreaci
- Zaměstnavatel, který zaměstnává více než 49 zaměstnanců, poskytne zaměstnanci, který pracuje u zaměstnavatele nepřetržitě nejméně 24 měsíců, na jeho žádost příspěvek na rekreaci ve výši 55 % způsobilých výdajů. Nejvíce může obdržet příspěvek v částce 275 eur za kalendářní rok.
- U zaměstnance, který má dohodnutý pracovní poměr na kratší pracovní dobu, se nejvyšší částka příspěvku na rekreaci za kalendářní rok snižuje v poměru odpovídajícím kratší pracovní době. Příspěvek na rekreaci může za stejných podmínek a ve stejném rozsahu poskytnout zaměstnanci i zaměstnavatel, který zaměstnává méně než 50 zaměstnanců.
- Splnění podmínek pro poskytnutí příspěvku na rekreaci se posuzuje ke dni zahájení rekreace. Počet zaměstnávaných zaměstnanců je průměrný evidenční počet zaměstnanců za předchozí kalendářní rok. Příspěvek na rekreaci se zaokrouhluje na nejbližší eurocent nahoru.
- Zaměstnavatel může rozhodnout, že příspěvek na rekreaci poskytne zaměstnanci prostřednictvím rekreačního poukazu. Při poskytování takového příspěvku na základě smlouvy s vydavatelem rekreačního poukazu činí výše poplatku za zprostředkování služeb maximálně 3 % z hodnoty rekreačního poukazu.
- Zaměstnanec může za kalendářní rok požádat o příspěvek na rekreaci jen u jednoho zaměstnavatele. Zaměstnance, který požádá o příspěvek na rekreaci, nelze žádným způsobem znevýhodnit ve srovnání se zaměstnancem, který o tento příspěvek nepožádá.
Příspěvek na sport
- Pokud pracujete u zaměstnavatele více než dva roky, můžete si podat žádost o příspěvek na sportovní činnost dítěte v částce 55 % způsobilých výdajů, nejvýše však v částce 275 eur za kalendářní rok v úhrnu na všechny děti zaměstnance.
- U zaměstnance, který má dohodnutý pracovní poměr na kratší pracovní dobu, se nejvyšší částka příspěvku na sportovní činnost dítěte za kalendářní rok podle první věty sníží v poměru odpovídajícím kratší pracovní době. Příspěvek na sportovní činnost dítěte se zaokrouhluje na nejbližší eurocent vzhůru.
- Příspěvek lze uplatnit za období činnosti jednoho roku.
- Za dítě se považuje vlastní dítě zaměstnance, dítě svěřené zaměstnanci do náhradní péče na základě rozhodnutí soudu, dítě svěřené zaměstnanci do péče před rozhodnutím soudu o osvojení nebo jiné dítě žijící se zaměstnancem ve společné domácnosti, které dovršilo nejvýše 18 let věku v kalendářním roce, za který zaměstnanec žádá příspěvek na sportovní činnost dítěte, a je osobou s příslušností ke sportovní organizaci nejméně po dobu šesti měsíců.
- Zaměstnanec může za kalendářní rok požádat o příspěvek na sportovní činnost dítěte jen u jednoho zaměstnavatele.
- Zaměstnanec prokáže zaměstnavateli oprávněné výdaje na sportovní činnost dítěte předložením dokladu do 30 dnů ode dne jeho vydání oprávněnou osobou, jehož součástí musí být jméno a příjmení dítěte, které vykonává sportovní činnost, a období, na které se vztahuje tento doklad.
V případě splnění podmínek zaměstnavatel zaměstnanci poskytne příspěvek na sportovní činnost dítěte po předložení dokladu v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele na výplatu mzdy, nedohodne-li se zaměstnavatel se zaměstnancem jinak.
