Vedoucí Národní referenční laboratoře „Chřipka a akutní respirační nemoci“ v Národním centru pro infekční a parazitární nemoci (NCCPD), prof. Neli Korsun, absolvoval matematickou střední školu ve Staré Zagoře se zlatou medailí a v roce 1981 – s plným vyznamenáním z lékařské akademie. Mečnikov“ v Petrohradě. Její specializační vzdělání ve virologii začalo na Virologickém ústavu „D. Y. Ivanovski“ v Moskvě, kde jako doktorand obhájil svou první disertační práci. V NCZPB je od roku 1987.
Jsme na začátku zimy, kdy lékaři upozorňují, že letošní sezóna a obvyklá chřipka budou rozšířenější. Více k tématu sdělil vedoucí Národní referenční laboratoře „Chřipka a akutní respirační onemocnění“ v Národním centru pro kontrolu a prevenci nemocí prof. Nelly Korsun.
– Prof. Korsune, jaké chřipkové viry bychom měli očekávat tuto zimu?
– Očekává se, že během nadcházejících zimních měsíců budou kolovat viry chřipky, které jsou podobné virům obsaženým ve vakcínách proti chřipce pro země severní polokoule, konkrétně dva viry typu A a dva viry typu B:
A/Victoria/2570/2019 – podtyp A(H1N1)pdm09;
A/Darwin/9/2021 – podtyp A(H3N2);
B/Rakousko/1359417/2021 – linka B/Victoria
B/Phuket/3073/2013 – linka B/Yamagata.
– Jaký druh onemocnění každý z nich způsobuje a jaké jsou důsledky?
– Chřipkové viry typu A a B způsobují podobné klinické projevy. Inkubační doba, tzn. doba od infekce do objevení se prvních příznaků je 1-4 dny (průměrně 2 dny). Typické příznaky chřipky jsou: akutní, až náhlý nástup, vysoká teplota (38°C a více), zimnice, bolest hlavy, svalů a kloubů, silná únava, suchý kašel, bolest v krku, zrychlené dýchání, ucpaný nos, rýma, bolest očí a citlivost na světlo.
Prof. Dr. Anna Draganova: Proveďte 3týdenní profylaxi chřipky
Ve většině zimních období převládají viry typu A: podtypy A(H1N1) nebo A(H3N2). Viry typu B převažují v průměru jednou za 5 let a jsou častější u starších dětí a dospívajících ve věku 5-14 let.
– Poté, co byla chřipka dvě zimy nezákonná kvůli rozvinutému COVID-19, bude tuto zimu agresivnější?
– Protiepidemická opatření zaměřená na omezení šíření pandemického koronaviru (nošení roušek, práce z domova, dálkové studium, omezení cestování atd.) měla silný vliv na šíření chřipky a dalších sezónních respiračních virů.
V sezóně 2020/2021 došlo v evropském regionu k 99% poklesu prokázaných virů chřipky a v Bulharsku nebyl ani jeden prokázaný virus chřipky. V následující sezóně 2021/2022 se aktivita chřipky zvýšila, ale byla výrazně nižší než v letech před pandemií.
Během uplynulé sezóny bylo v Národní laboratoři „Chřipka a ORL“ v Národním centru pro kontrolu a prevenci nemocí detekováno 93 virů chřipky, což tvořilo 4,9 % testovaných vzorků, zatímco v sezónách před pandemií COVID-19 jejich počet byl výrazně vyšší: 610 (44 %) v sezóně 2019/2020 a 578 (34 %) v sezóně 2018/2019 Není známo, kolik lidí zemřelo na následky chřipky, protože taková statistika se v ČR neprovádí Bulharsko.
– Mnozí říkají: „Ach, mám chřipku.“ Je chřipka neškodná?
– Chřipka není neškodné onemocnění, protože je závažnější než jiné sezónní respirační virové infekce a může častěji způsobit komplikace a vést k hospitalizaci.
Prof. Nellie Korsun
– Jaké komplikace to způsobuje?
– Chřipka může způsobit vážné komplikace na straně různých orgánů a systémů: dýchacího systému (zádut, virový nebo bakteriální zápal plic, zhoršení chronické bronchitidy a jiných chronických plicních onemocnění), srdce (myokarditida/perikarditida), svaly (myositida) , centrální nervový systém (encefalitida/encefalopatie) atd. a dokonce vést k smrti.
Incidence úmrtí na sezónní chřipku je 0,5–1 na 1 000 případů, přičemž asi 90 % těch, kteří zemřou ve věku nad 65 let. Během pandemie chřipky v minulosti byl počet úmrtí velmi vysoký kvůli nedostatečné imunitě populace proti nově se objevujícímu pandemickému viru chřipky.
Asi 1,5 milionu zemřelo na celém světě během pandemie asijské chřipky v letech 1957–1956 a 1 milion během pandemie hongkongské chřipky v letech 1968–1969. Celosvětový počet úmrtí na poslední pandemickou chřipku prasečí chřipky“ (2009–2010) byl výrazně nižší (123 000–203 000 ), ale stále to způsobilo značný tlak na zdravotní systémy po celém světě.
– Které viry jsou pro člověka nebezpečnější – chřipka A, B nebo C?
– Chřipkové viry typu A a B jsou zodpovědné za sezónní epidemie, ale pouze viry typu A mohou způsobit pandemie. Kromě toho viry typu A způsobují závažnější onemocnění než typ B. Bylo zjištěno, že v obdobích, kterým dominují viry podtypu A(H3N2), je ve srovnání s jinými viry chřipky vyšší počet závažných případů chřipky vyžadujících hospitalizaci. Viry typu C způsobují sporadické případy mírného onemocnění a nezpůsobují epidemie.
– Buduje se imunita proti chřipce (nebo některým jejím kmenům)?
– Po onemocnění chřipkou se vytvoří imunita proti podtypu/linii chřipkového viru, který onemocnění způsobil. Tato imunita však není příliš dlouhodobá. Vzhledem k tomu, že chřipkové viry jsou velmi variabilní, člověk se může stát vnímavý ke změněným virům cirkulujícím během následující chřipkové sezóny.
– Existují lidé, kteří se ani při kontaktu s virem nenakazí a na čem to závisí? Jaká je náchylnost člověka k virům chřipky?
– Všichni lidé, kteří nemají imunitu vůči infikujícímu viru chřipky, jsou náchylní k chřipce. Pouze asi u 50 % nakažených se rozvinou klasické příznaky chřipky. Jsou skupiny lidí, u kterých je riziko těžkého průběhu onemocnění a rozvoje komplikací vyšší.
Jedná se jednak o děti do 5 let, zejména pak do 2 let, dospělé nad 65 let a těhotné ženy. Mezi klinicky rizikové skupiny patří osoby jakéhokoli věku se souběžnými chronickými onemocněními: bronchopulmonální (CHOPN, astma apod.), kardiovaskulární, ledvinové, jaterní, metabolické (diabetes), s onemocněním krve (anémie, hemoglobinopatie), s oslabeným imunitním systémem popř. s bolestivým přibíráním na váze.
– Jak se chránit před chřipkou?
– K infekci chřipkovými viry dochází prostřednictvím kapiček sekretu o průměru 5-10 mikronů, které nemocná osoba uvolňuje při kýchání, kašlání a mluvení, které se mohou dostat do vzdálenosti 1-2 metrů a mohou být vdechnuty blízkými lidmi. Viry jsou obsaženy i v aerosolech (jemné částice o průměru menším než 5 mikronů), které zůstávají ve vzduchu delší dobu.
Infekce je také možná přímým kontaktem s nemocnou osobou (potřesení rukou, líbání) nebo nepřímým kontaktem (dotykem rukou kontaminovaných povrchů a předmětů a následným dotykem očí, nosu nebo úst). Dospělí jsou nakažliví jeden den před nástupem a asi 5 dní po prvních příznacích. Děti mohou infikovat ostatní po dobu 10 nebo více dnů.
Lidové léky na léčbu chřipky
Nejlepším a nejjistějším způsobem ochrany proti chřipce, zejména těžkým formám onemocnění, je vakcína proti chřipce.
K ochraně před chřipkou jsou také důležité každodenní preventivní akce: vyhýbat se kontaktu s viditelně nemocnými lidmi, na veřejných místech – nedotýkat se rukama nosu, úst a očí; vyhýbání se přeplněným místům během epidemického šíření virů chřipky; nosit masku na přeplněných místech; větrání prostor; dobrá osobní hygiena atd.
Lidé s chřipkou by měli zůstat doma, dokud jejich příznaky neustoupí, aby nenakazili ostatní.
– Jaká je vaše předpověď na letošní zimu – kdo zvítězí – chřipka nebo COVID?
– Aktivitu chřipkových virů nebo pandemického koronaviru nelze předem předvídat. Hádám, že chřipkové viry a koronavirus budou kolovat vedle sebe a způsobovat nemoci. S největší pravděpodobností bude chřipková aktivita v letošní zimě vyšší než v předchozích dvou sezónách v důsledku doznívání protiepidemických opatření a oslabení imunity lidí.
Klinické projevy chřipky se významně překrývají s projevy COVID. Jako rozdíl lze poukázat na nástup příznaků, který je u chřipky akutnější, až náhlý – člověk dokáže pojmenovat i hodinu, kdy onemocněl, zatímco u COVID se odvíjejí pomaleji a postupně.
Marii Ivanovou
