Firmy na Slovensku plánují ke konci roku významné nábory zaměstnanců, které by měly být nejsilnější za poslední dva roky. Míra evidované nezaměstnanosti však naznačuje, že uchazeče nebudou davy.
Zaměstnavatelé proto zmírňují požadavky a jsou ochotni přijmout i kandidáty, kteří dříve nepatřili k nejžádanějším – spadají do vyšších věkových kategorií, nemají vhodné dovednosti, jsou z řad dlouhodobě nezaměstnaných nebo pocházejí z marginalizovaných skupin.
Podle údajů ÚPSVaR byla v září míra evidované nezaměstnanosti na Slovensku 5,21%. V polovině krajů – v západní části naší země, se tento údaj dokonce blíží 3 %. Firmy přitom mají v posledním kvartálu v plánu nejsilnější nábory zaměstnanců od začátku roku 2022.
Podle prezidentky Asociace personálních agentur Slovenska (APAS) Zuzany Rumiz očekává nárůst počtu zaměstnanců až 31% slovenských zaměstnavatelů. „Čistý index trhu práce, očištěný o sezónní výkyvy, je v rámci celého Slovenska na úrovni + 15 %. To znamená, že zaměstnavatelé ve všech regionech plánují více lidí přijímat než propouštět. Ve srovnání s předchozím kvartálem narostl tento index o 5 procentních bodů, meziročně až o 7 procentních bodů,“ říká Zuzana Rumiz a upřesňuje: „Podle průzkumu agentury ManpowerGroup Slovensko předpokládá nábor nových lidí nejvíce firem v Bratislavě, kde je čistý index trhu práce + 25 %. Na Západním a Středním Slovensku je to shodně + 11 %, o něco zaostává Východní Slovensko s čistým indexem trhu práce + 6 %, který zde oproti minulému kvartálu poklesl.“
Kde jsou rezervy našeho pracovního trhu?
Podle slov dalšího odborníka z APAS, Roberta Čvapeka, chtějí v tomto období ve větší míře vytvářet nová pracovní místa i firmy, které své náborové plány dosud odkládaly. A to i přesto, že ekonomika směřuje jen k mírnému růstu a stále přetrvává vyšší míra nestability. Možnosti našeho pracovního trhu jsou však téměř vyčerpány a v zaměstnávání cizinců výrazně zaostáváme. Kde tedy chtějí firmy najít nové lidi?
Čvapek vidí cestu iv hledání dosud nevyužitých rezerv na domácím trhu práce. „Už dnes se to projevuje v tom, že mnozí zaměstnavatelé upouštějí z požadavků například na vzdělání nebo na technické dovednosti. Také jsou ochotni přijmout kandidáty, po kterých by v minulosti až tak ochotně nesáhli. Asi třetina zaměstnavatelů je dnes ochotnější zaměstnat uchazeče, kteří jsou starší nebo chtějí výrazně změnit své pracovní zaměření. Přibližně čtvrtina by přijala i ty, kteří nesplňují všechny požadavky a technické dovednosti, nebo jsou dlouhodobě nezaměstnaní. Pro tyto lidi se tak dnes otevírá větší šance vrátit se do pracovního procesu,“ zdůrazňuje odborník a dodává: „Rád bych vyzdvihl i fakt, že mnozí zaměstnavatelé pracují také s marginalizovanými komunitami a dávají šanci i uchazečům, kteří nemají žádné pracovní zkušenosti či návyky .“
Zaměstnávání důchodců může prospět oběma stranám
S rostoucím nedostatkem zaměstnanců musí zaměstnavatelé hledat lidi i ve vyšších věkových kategoriích. \“Pokud chtějí starší lidé změnit zaměstnání, mají velkou šanci, že se jim to právě teď podaří,\“ říká Peter Uličný, další z členů Asociace personálních agentur Slovenska, který v této souvislosti upozorňuje i na 1,4 milionu slovenských důchodců. „Častokrát jsou to lidé s celoživotními pracovními zkušenostmi, kteří jsou ochotni a schopni nadále se angažovat. K návratu do práce přitom vedou seniory nejen rostoucí životní náklady, ale také touha zapojit se do dění. Pokud zůstávají aktivní a angažovaní v práci, udržují si sociální kontakty, může to přispět ik lepší kvalitě a délce jejich života,“ přízvukuje odborník.
Podle průzkumů asi 30 % firem je dnes ochotno zaměstnat i starší uchazeče, avšak pouze 19 % manažerů aktivně vyhledává zaměstnance v důchodovém věku. „Právě ve změně přístupu zaměstnavatelů k zaměstnávání těchto lidí proto vidím jisté rezervy,“ dodává Rumiz.
Schopnosti začínají být důležitější než vzdělání
Nedostatek talentů dosáhl v globálním měřítku 17leté maximum a bojují s ním i firmy, které podnikají na Slovensku. Zaměstnavatelé proto své nároky na uchazeče o práci snižují, respektive upravují. „Přibližně čtvrtina zaměstnavatelů je dnes ochotna akceptovat i kandidáty, kteří nemají potřebné vzdělání nebo technické znalosti. Pro firmy jsou stále důležitější tvz. měkké dovednosti – nejvyšší váhu v tomto směru přikládají zodpovědnosti a spolehlivosti, ale také schopnosti řešit problémy, komunikovat a spolupracovat v týmu,“ upřesňuje R. Čvapek.
Časy, kdy bylo vzdělání klíčovým údajem pro filtrování uchazečů, jsou i podle slov Petra Uličného za námi, což může být pro zaměstnavatele prospěšné z několika hledisek: „Při jednoduchém třídění na základě dosaženého vzdělání by například uchazeči bez vysokoškolského titulu neměli k některým pracovním pozicím přístup , i když by měly adekvátní dovednosti a zkušenosti. Stále více zaměstnavatelů proto dnes snižuje nebo ruší požadavky na konkrétní vzdělání a zaměřuje se spíše na zmíněné měkké dovednosti uchazečů, na jejich zkušenosti, které získaly v rámci své předchozí práce, na ochotu učit se nové věci a podobně. Při hodnocení na základě různorodých informací, nejen podle jednoho kritéria, lze totiž lépe posoudit celkový potenciál konkrétního člověka.“
Potřebné jsou i investice do lidí
Zejména u pracovníků, kteří nemají potřebné vzdělání nebo technické dovednosti, bude však pro firmy důležité do svých zaměstnanců investovat. „Společnosti, které kladou důraz na zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci, si tím zároveň zlepšují svou konkurenceschopnost,“ říká prezidentka APAS Zuzana Rumiz a na závěr dodává: „Více než třetina zaměstnavatelů dnes plánuje investovat do vzdělávání svých zaměstnanců, a to zejména u nižších věkových kategorií , kde pracovníci ještě nedisponují potřebnými dovednostmi. Ocenili by však při tom i pomoc ze strany vlády, například ve formě odvodových úlev. U zaměstnanců nad 40 let, tedy z Generace X a Baby Boomers, kteří již potřebné dovednosti a zkušenosti mají, je zase důležité soustředit se na jejich udržení, například prostřednictvím různých benefitů.“
