Neurologická klinika Acibadem City Clinic Tokuda Hospital získala diamantové evropské vyznamenání v léčbě mrtvice. Specialisté zdravotnického zařízení splnili všechna kritéria iniciativy „Andělé“ při organizaci a léčbě ischemické cévní mozkové příhody v její akutní fázi. Týmu vedeném přednostou kliniky prof. Dr. Ivanem Staykovem se podařilo aplikací zlatého standardu – trombolytické léčby „roztavit“ tromby, které způsobily cévní mozkovou příhodu u více než 25 % pacientů. Vynikajícím úspěchem v organizaci léčby je dosažení průměrné doby 39 minut od přijetí pacienta do nemocnice do zahájení léčby k obnovení průchodnosti postižených mozkových cév. Diamantové ocenění znamená další krok vpřed v lepší léčbě pacientů s ischemickou cévní mozkovou příhodou v zemi a druhou šanci na život bez vážných následků jednoho z nejzávažnějších život ohrožujících zdravotních stavů.
Prof. Dr. Ivan Staykov je jedním z předních neurologů v Bulharsku. Vystudoval Lékařskou univerzitu-Sofia v roce 1988. V letech 1991 – 2006 pracoval na Neurologické klinice – Jednotka nervové intenzivní péče na „Tsaritsa Yoanna-ISUL“ UMBAL. Od roku 2006 je přednostou Neurologické kliniky Acibadem City Clinic Tokuda Hospital v hl.
– Co je iniciativa „Andělé“, profesore Staykove?
– Iniciativa „Angels“ je mezinárodní evropská iniciativa na podporu a odlišení týmů, specialistů, resp. nemocnic v oblasti organizace a léčby akutní ischemické cévní mozkové příhody – bez ohledu na to, zda se jedná o léčbu trombolytickou nebo o mechanickou extrakci trombu. Ve skutečnosti byla tato iniciativa vytvořena organizací European Stroke Organization a pokrývá celou Evropu s cílem sjednotit kritéria pro léčbu pacientů v Německu i Bulharsku. Tj. aby byla léčba těchto pacientů jednotná. A proto, aby tato iniciativa měla motivaci, uděluje tři ocenění – zlato, platinu a diamant. A pro každé ocenění musí být splněna příslušná kritéria, aby bylo dosaženo.
– Jaká kritéria musela vaše klinika splnit, aby získala diamantové ocenění?
– Loni jsme byli nominováni na platinové ocenění a letos jsme získali diamantové ocenění. Byla nám představena na European Stroke Congress v Miláně. Jedním z nejdůležitějších kritérií pro dosažení tohoto rozlišení je vytvoření takové organizace, aby od chvíle, kdy pacient přijde do nemocnice do okamžiku zahájení trombolytické léčby, bylo alespoň 75 % pacientů, kteří vyhledali pomoc, včas pod 1 hodina. Protože je již známo, že mrtvice je stejně naléhavá jako infarkt, cílem je zahájit léčbu co nejrychleji, protože heslo zní: „Čas je mozek“. Druhým kritériem je, že tato stejná doba – od příjezdu pacienta do nemocnice do zahájení trombolytické léčby, by se měla minimálně u 50 % pacientů zkrátit na méně než 45 minut, což je extrémně rychlé. Během této doby se musíme zorientovat, udělat anamnézu, udělat počítačovou tomografii hlavy, udělat potřebná laboratorní vyšetření, podle toho dát abokát a katetr… A to je vlastně mnoho článků, které jsou v tomto řetězci a že musí jednat extrémně rychle.
Třetím kritériem, které je vlastně jedno z nejobtížnějších, je, že ze všech pacientů, kteří do této nemocnice dorazí s cévní mozkovou příhodou, by mělo být minimálně 25 % z nich léčeno trombolytickou terapií. Trombolytickou léčbu jsme podali 26 % našich pacientů s cévní mozkovou příhodou, čímž jsme zkrátili dobu od příchodu pacienta do nemocnice do zahájení trombolytické léčby na 39 minut, což je skutečně velmi vážný úspěch. A proto jsme byli nominováni na Diamantovou cenu.
– Jak probíhá trombolytická léčba?
– Asi v 80 % případů cévní mozkové příhody je ischemická – příčinou je ucpání mozkové tepny krevní sraženinou – trombem. Cílem trombolytické léčby je tuto sraženinu „roztavit“. Tj. rozbití sraženiny a obnovení průtoku krve. Aby se však pacient mohl uchýlit k trombolytické léčbě, musí splňovat několik kritérií. Když tento pacient splní všechna kritéria a vejdeme se do času – 4 a půl hodiny od začátku cévní mozkové příhody, můžeme toto ošetření provést. Jde o intravenózní infuzi trombolytika, která se podává po dobu 1 hodiny. Během této doby samozřejmě existují diagnostické škály a terapeutické sledování pacienta, které musíme provádět. Ale samotná manipulace je docela jemná, žilní infuze.
Prof. Dr. Ivan Staykov
– Je tato léčba aplikována pouze v „Ajibadem City Clinic Tokuda Hospital“?
– Ne. V Bulharsku se už na mnoha místech dělá trombolytická léčba. Ale celkový výskyt trombolytické léčby pro vaši informaci je asi 1% – 1,5%. Nám se přitom podařilo dosáhnout 26 %.
– Proč je toto procento tak nízké?
– Existuje mnoho důvodů. Neznalost samotné medikace, obava, že by mohla nastat nejzávažnější komplikace – krvácení do mozku, ale především organizace. Vytvořit takovou organizaci, že když pacient vstoupí do nemocnice, rozsvítí se červené nouzové světlo a nikdo si nebude myslet, že může odejít od pacienta, dokud nedokouří cigaretu nebo že má jinou důležitější práci.
– Kolik druhů mrtvic existuje, profesore Staykove?
– Cévní mozkové příhody jsou ischemické a hemoragické. Hemoragická se dělí na parenchymální a subarachnoidální krvácení. Mezi celkovým počtem cévních mozkových příhod je frekvence ischemických cévních mozkových příhod asi 75–80 %. Tj. to jsou nejčastější mrtvice. Ischemická cévní mozková příhoda je akutní porucha cerebrálního krevního oběhu s neschopností určité oblasti mozku dodávat krev, glukózu a kyslík. Nejčastěji je příčinou krevní sraženina – trombus nebo embolus. Mozek je poměrně netolerantní k tomuto typu hypoxie a nedostatku krve, takže mnoho studií zjistilo, že pokud je trombolýza provedena do čtyř a půl hodiny od začátku mrtvice, dává to smysl a pacient může skutečně vyjít bez neurologický deficit. Pokud je ale tato doba překročena, trombolytická léčba ztrácí smysl.
– Existují vylučovací kritéria pro aplikaci trombolytické léčby?
– Ano, existuje více spouštěcích kritérií. Jedním z hlavních je krvácení. Pokud se jedná o mozkové krvácení, nelze trombolýzu nijak udělat, protože to nemá smysl. Dalším vylučovacím kritériem je velká ischemická oblast. Tj. pokud je pacient v extrémně vážném stavu, například v kómatu, pak nemá význam provádět trombolýzu. Nebo velká ischemie, pokud se již rozvinula. Cílem trombolytické léčby je ve skutečnosti zachránit funkční tkáň, která obklopuje jádro počínající cévní mozkové příhody. Ale po 4,5 hodinách od začátku mrtvice bohužel dochází k nekróze, proto je čas a rychlost naší reakce tak důležitá.
– Jaké jsou rizikové faktory pro ischemickou cévní mozkovou příhodu?
– Hlavní rizikové faktory pro ischemickou cévní mozkovou příhodu se neliší od rizikových faktorů pro srdeční infarkt. Především jsou to arteriální hypertenze, diabetes mellitus, kouření, dyslipidémie – vysoká hladina cholesterolu v krvi, fibrilace síní. Bohužel v Bulharsku stále žije mnoho lidí, kteří mají neléčenou arteriální hypertenzi a špatně kontrolovaný diabetes. Dalšími rizikovými faktory jsou obstrukční spánková apnoe – tzn. zástava dechu ve spánku, nadváha, věk, samozřejmě silné a systematické pití alkoholu, stres, nezdravý životní styl atd.
– Dokážeme rozpoznat mrtvici?
– To je nesmírně důležitá otázka. Aby člověk rychle zareagoval a zavolal na linku 112 nebo mohl přivézt svého blízkého autem, je potřeba vědět, jaké jsou příznaky mrtvice. Bohužel se to stane náhle – ztráta řeči nebo neschopnost rozumět řeči. Náhlé svěšení koutku úst doleva nebo doprava – tzn. zkreslení poloviny obličeje. Náhlá slabost, pokles paže nebo nohy, obvykle paže a noha na jedné straně současně. Náhlé silné závratě, které mohou být také příznakem mrtvice. Toto jsou nejčastější první příznaky mrtvice, na které je třeba reagovat.
Rumiana Štefanová
