Mnozí lidé uvažují o tom, že uspořádají své majetkové záležitosti ještě během života ve snaze předejít hádkám pozůstalých o dědictví. Nejčastěji jde o zřízení závěti nebo sepsání darovací smlouvy.
Pokud se rozhodnete darovat nemovitost, zákon vyžaduje, aby měla darovací smlouva písemnou podobu. Ze smlouvy musí být jasné, kdo je dárce, kdo je obdarován, předmět darování, který musí být způsobilý být předmětem darování, a výslovná vůle dárce, že chce darovat a obdarovaného, že dar přijímá. Jde-li o nemovitosti, podpis dárce musí být osvědčen (na matrice nebo notářem) nebo musí smlouvu sepsat notář ve formě notářského zápisu nebo advokát jako autorizovanou smlouvu. Smluvní projevy účastníků musí být jasné, srozumitelné, nesmí být provedeny pod nátlakem nebo v omylu. Lidskou řečí musí účastníci vědět, co dělají, nesmí být k tomu přinuceni nebo zaváděni druhou smluvní stranou, musí být způsobilí k právním úkonům.
Darovací smlouva by měla obsahovat i podmínky, na jejichž základě se může majitel domáhat vrácení daru. Občanský zákoník stanoví přesné podmínky, na jejichž základě se lze domáhat vrácení daru. Soud rozhodne ve prospěch bývalého majitele žádajícího o navrácení daru jen tehdy, jestliže se k němu obdarovaný choval tak, že svým chováním hrubě porušoval dobré mravy nebo se tak choval ke členům dárcovy rodiny.
Darování nemovitosti
Při darování nemovitosti a zřizování věcného břemene v podobě dožití v darované nemovitosti je nezbytné sepsat darovací smlouvu a smlouvu o zřízení věcného břemene. Darování se zřízením věcného břemene umožňuje vlastníkovi, aby přenechal svůj nemovitý majetek jednomu nebo více obdarovaným, aniž by ztratil právo jej užívat, nebo aby byl limitován zákonnými důvody vydědění. V praxi se postup poměrně často využívá z důvodu, že rodiče mohou mít například pro špatné rodinné vztahy zájem o zanechání svého majetku pouze konkrétní osobě tak, že další v úvahu přicházející dědici pak nebudou mít na tento majetek nárok. Nevýhodou postupu je, že darováním dochází k převodu vlastnického práva již během života dárce, tedy dárce ztrácí jakékoli oprávnění k nemovitosti, kromě práva užívacího, které vyplývá ze smlouvy o zřízení věcného břemene. Zákon ale připouští při splnění podmínek i zrušení takové darovací smlouvy.
Jak je to u závěti
A jak to funguje v případě závěti? Zde může zůstavitel určit dědické podíly podle vlastního uvážení, přihlížet musí jen k tomu, aby potomci dostali tolik, kolik určuje zákon. V případě, že zůstavitel nějakou část majetku v závěti neoznačí a neurčí žádného dědice, takový majetek se bude dědit podle zákona. Takže pokud například vdova odkáže v závěti nemovitost dceři a finance a chatu synovi, ale auto v závěti neuvede, tak ho zdědí oba potomci. Pokud nejsou podíly určeny, platí, že podíly jsou stejné.
