Studium na vysoké škole není vůbec levná záležitost a ukrojí z rodinného rozpočtu tisíce eur.
Hovoříme-li o studiu na Slovensku, náklady na školné během roku jsou od nuly do několika stovek až nad tisícovku. Školné však není jediná položka. Rozhoduje, v jakém městě bude dítě studovat, jaké budou náklady na bydlení, školní pomůcky, stravu, cestovní a různé jiné položky spojené se zabezpečením studia. „Celkové náklady za pětileté studium dítěte na Slovensku se mohou vyšplhat na deset-, ale i osmnáct tisíc eur. Samozřejmě, velké rozdíly jsou v regionu, ve vzdálenosti od bydliště, v nákladech na bydlení, v možnosti získání stipendií a podobně. Tyto částky bereme proto spíše orientačně a také je třeba zohlednit, že z jednoho roku dítě studuje přibližně devět měsíců,“ dodává Lukáš Nemergut, odborník na osobní finance z Partners.
Kde vzít peníze?
Účinnější systém opatření, jako je plánování, dlouhodobá příprava a zhodnocování úspor přes rozumné investování, zatím nikdo nevymyslel. „Odkládání menší částky měsíčně od narození dítěte do jeho dospělosti zatíží rodinný rozpočet podstatně méně než příprava v poslední chvíli. Tehdy je třeba odkládat měsíčně mnohem vyšší částku,“ tvrdí odborník.
Cílem včasné přípravy je dlouhodobé zhodnocování úspor přes investiční programy se zajímavým výnosem. Čemu je třeba se podle odborníka určitě vyhnout, jsou úvěry či půjčky. „Vzniká při nich závazek vrátit nejen půjčenou částku, ale i úroky, čímž se studium značně prodraží. Po skončení studia by vznikl několikaletý závazek splacení těchto úvěrů, následkem čehož by dítě muselo odložit například řešení vlastního bydlení či jiný finanční cíl,“ vysvětluje Nemergut.
Jak se připravit na vysokou školu?
Pokud začínáte s přípravou až před nástupem dítěte na střední školu: na přípravu máte čtyři roky
Pozor na příliš lákavé nabídky s vysokým prezentovaným výnosem, nikdo nemůže garantovat vysoký výnos bez rizika. Nevhodným produktům lze přijít o část, ale také o celou investovanou částku.
Odborník z Partners doporučuje kombinaci produktů rozdělit na třetiny. Třetinu do spořícího účtu, třetinu do vhodně zvolené strategie ETF fondů, třetinu do realitních podílových fondů s kvalitními nemovitostmi v portfoliu. Takto byste měli dosáhnout vyváženého poměru bezpečnosti a potenciálního výnosu v takovém krátkém horizontu. Pokud bychom měli delší dobu, poměry vkladů do produktů by se měnily a výnosnost investic by mohla stoupat.
Pokud začnete s přípravou od narození
30 eur měsíčně v programu pravidelného investování do podílových fondů nebo ETF fondů, kde průměrný výnos je 6 %, v 18 letech bude naspořena částka přes 11 000 eur.
Pokud by rodiče využili aktuální rodinné přídavky na děti ve výši 60 eur měsíčně, mohou pro své dítě připravit v 18. roce přes 23 000 eur.
100 eur měsíčně se stejným portfoliem, výsledná hodnota bude v době skončení střední školy dítěte přes 38 000 eur, což může pomoci při financování studia iv zahraničí.
Náklady vysokoškoláka
- Bydlení studenta: je rozdíl, zda je v koleji, bytě nebo dojíždí do daného města denně. Internát může stát orientačně 70 eur až 120 eur měsíčně, byty se pohybují ve stovkách eur.
- Jízdné: přibližně 20 až 30 eur měsíčně při elektronickém dobíjení ISIC karty.
- Strava: velmi závisí na formě stravování, počítejme přibližně 70 – 150 eur měsíčně.
- Pomůcky: závisí na typu vysoké školy, rovněž to však budou desítky eur měsíčně.
- Kapesní: 100 eur měsíčně.
- Orientační náklady na studium: 260 až 400 eur měsíčně.
- Počítat je třeba is mimořádnými náklady na společenský život, kulturu, služby a podobně.
Uplatnění absolventů. Zaměstná se každý vysokoškolák?
Institut sociální politiky Ministerstva práce, sociálních věcí a rodiny SR ve spolupráci s Institutem vzdělávací politiky Ministerstva školství, vědy a výzkumu SR zveřejnily údaje o pracovním uplatnění absolventů vysokých škol z roku 2020. V analýze pilotně hodnotili téměř 34 tisíc absolventů vysokoškoláků, rovněž jejich úspěšnost uplatnění z pohledu jednotlivých škol, fakult a oborů vysokých škol na trhu práce na Slovensku.
V akademickém roce 2019/2020 skončilo vysokoškolské studium 33 824 absolventů, z čehož bylo 20 927 žen (61,9 %) a 12 907 (38,1 %) mužů. S výjimkou třetího stupně měly mezi absolventy převahu ženy, což je podle autorů analýzy rozšířeným jevem napříč zeměmi OECD.
Z analýzy vyplývá, že rozdíl v míře nezaměstnanosti mezi absolventy prvního a druhého stupně vysokoškolského vzdělávání je bezprostředně po skončení studia vysoký. Tento rozdíl se však během 12 měsíců téměř úplně ztrácí.
Důležitým indikátorem úspěšnosti absolventů vysokých škol je mzdové ohodnocení. Průměrná mzda absolventů za první pololetí 2021 dosáhla 1 350 eur. Zatímco u mužů dosáhla 1 499 eur, u žen byla o více než 200 eur nižší a dostala se na úroveň 1 273 eur. Nejvyšší příjmy v porovnání s ostatními absolventy dosahovali v prvním pololetí roku 2021 absolventi zdravotnických a technických oborů.
Co se týče doby potřebné k získání zaměstnání, ISP nezjistil zásadní rozdíly mezi jednotlivými vysokoškolskými obory. Výjimkou v roce 2020 byly lékařské a farmaceutické obory. Podle autorů analýzy se absolventi těchto oborů integrovali na trh práce nejrychleji ve srovnání s ostatními skupinami absolventů. To, zda byl rychlý nástup absolventů lékařských a farmaceutických oborů na trh práce způsoben epidemií COVID-19, nebo zda se jedná o běžný jev, bude podle analytiků možné zjistit, až budou k dispozici údaje za další skupiny absolventů.
