Ročně je u nás přes 40 000 případů mrtvice, řekl dnes na speciální konferenci věnované boji s touto nebezpečnou nemocí neurolog doktor Filip Alexijev, který je novým předsedou Bulharské iktové společnosti.
„Nemáme plán na boj s mozkovou mrtvicí, takový existuje v zemích EU. Zavázali jsme se k rozvoji a implementaci. Tento plán poskytuje rámec pro to, co je třeba udělat do roku 2030, aby bylo dosaženo lepší primární prevence a diagnostiky, aby se lidé co nejrychleji dostali na místa, kde mohou dostat správnou léčbu. Protože u ischemické cévní mozkové příhody se musí do pár hodin zareagovat, aby léčba zachránila postižení pacienta,“ komentoval lékař.
Národní iktový plán bude rovněž pokrývat rehabilitaci a resocializaci pacientů po cévní mozkové příhodě. Je důležité, aby se dokázali vrátit k některému aspektu pracovního procesu i přes poškození, které utrpěli mozkovou příhodou.
Docent Rosen Kalpachki, přednosta Neurologické kliniky v St. Anna“ – Sofie a členka Bulharské iktové společnosti dodala, že cech připravil Národní plán boje proti cévní mozkové příhodě, který bude předložen ministerstvu zdravotnictví, ministerstvu zdravotnictví atd. do konce roku . odpovědných institucí v naší zemi.
„Na přijetí tohoto národního plánu jsme čekali několik let. Byla vytvořena pracovní skupina, která však byla složena pouze z lékařů a my nejsme kompetentní ve všech věcech. Proto doufáme, že instituce upgradují náš projekt na národní úrovni. Zahrnuje myšlenku mít více než 1 Národní centrum pro léčbu mrtvice. Připravuje se vznik takových národních center, která budou umístěna nejen v Sofii. V nich bude možné poskytovat plnohodnotnou léčbu, ale také poskytovat metodickou pomoc vzdálenějším jednotkám v provincii. Naše verze národního plánu si klade za cíl poskytovat rovné a moderní zacházení všem Bulharům. Máme ujištění, že můžeme očekávat, že taková národní high-tech cerebrovaskulární centra pro léčbu cévní mozkové příhody budou fungovat příští rok. Krajské nemocnice v zemi jistě také dostanou další finance na pokrytí nákladů na vybavení a personál pro provádění žilní trombolýzy v případě cévní mozkové příhody,“ vysvětlil prof. Kalpachki.
Tři první příznaky mrtvice jsou náhlé zkreslení obličeje, náhlá změna řeči a náhlá slabost v jedné nebo druhé paži. Pokud je včas zachytí příbuzní, lze zachránit život pacienta.
Dr. Teodora Manolová – přednostka Neurologické kliniky UMBAL – Stará Zagora se podělila o to, že v jejich regionu přichází do nemocnice se zpožděním poměrně vážný proud pacientů. „Víme, že tento pacient je odsouzen k záhubě, když přijde pozdě, právě proto, že existují vážné organizační problémy na všech úrovních.“ Máme 3 hodiny od vzniku cévní mozkové příhody na to, abychom mohli aplikovat moderní a účinnou léčbu. Cévní mozková příhoda je zcela závislá na čase, další věc je, že jsme závislí na různých strukturách a specialitách. U každého pacienta potřebujeme multidisciplinární přístup. V první řadě navazuji první kontakt zdravotnického člověka s pacientem. Situace s „Pohotovostí“ je velmi obtížná. Velká část kolegů, kteří tam pracují, není obeznámena s hodnocením mozkového stavu. Měl jsem porodní ženu s mrtvicí, která byla 12 hodin ponechána doma. Kolegům záchranky musí být poskytnuty odpovídající pracovní protokoly, aby mohli efektivně reagovat. Mimo Sofii nejsou téměř žádné nemocnice, ve kterých by bylo možné dokončit celý léčebný proces – provést trombolýzu, pokud je nutné odstranit tromb z mozku, protože způsobuje mrtvici.
Mnoho lidí si myslí, že mrtvice je charakteristická pro stáří, ale Covid to změnil. Ošetřili jsme také 36leté a další lidi v produktivním věku. Tito lidé se během několika minut stanou postiženými. Apeluji proto na přijetí tohoto Národního plánu léčby iktu, abychom mohli být k službám našim pacientům,“ uvedl neurolog.
Ve všech 131 neurologických ambulancích v republice budou pro pacienta po cévní mozkové příhodě a jeho příbuzné vytvořeny koutky, kde jim bude vysvětleno, co se mu stalo, jaké jsou pokyny, kde a jak může rehabilitovat, kam se obrátit sociálních služeb, kde je v blízkosti fyzioterapeutický stacionář. Tam budou příbuzní pacienta informováni o dalším postupu v léčbě, dodala Dorina Dobreva – prezidentka organizace pacientů s mrtvicí.
Margarita Blagoeva
