Nozokomiální nákazy jsou infekce, kterými se můžeme nakazit v nemocničním prostředí nebo v pečovatelském zařízení. V evropských zemích takto onemocní téměř 3,5 milionu lidí ročně. Podle WHO jeden z deseti pacientů na takovou infekci pak umírá.
K nejčastějším nákazám, které můžeme dostat v nemocnici, patří infekce močových cest.
V nemocničním zařízení se ročně promělou tisíce až desetitisíce lidí, veřejný zdravotník a hygienik Národního ústavu dětských nemocí Michal Adamišin toto prostředí přirovnává k vánočním trhům pro mikroorganismy: „Nemocnice je živý organismus v neustálém pohybu. Pacienti tam přicházejí do kontaktu is jinými mikroorganismy než ve vnějším prostředí, často jsou nebezpečnější a odolnější vůči antibiotikům.“
Infekce získané v nemocnicích ještě více komplikují zdravotní stav pacienta a prodlužují dobu hospitalizace. Nejvíce ohroženi jsou zejména starší lidé, pacienti na jednotkách intenzivní péče, novorozenci a malé děti.
Nemocnice případy nehlásí
Za loňský rok bylo na Slovensku ze zdravotnických zařízení nahlášeno více než 19 tisíc nozokomiálních nákaz, což je oproti roku 2021 nárůst o 17 procent. Podle Úřadu veřejného zdravotnictví SR je to však jen část předpokládaného výskytu nákaz.
„Tyto nákazy mohou být nespecifické, běžné infekce, které mohou být zavlečeny do nemocničního prostředí. Specifické nákazy, na které se hygienici především zaměřují, jsou spojeny s nemocničními úkony,“ vysvětluje nemocniční epidemioložka Kateřina Naďová.
Podle ní je dnes medicína velmi přetechnizovaná. Používáme různé invazivní metody, kterými se snažíme proniknout do těla a hodnotit stav orgánů. Máme snahu zavádět různé pomůcky, hadičky, stenty, sondy, které tvoří přímé spojení s okolním prostředím. „Pacient se všemi čtyřmi vstupy do těla – intubovaný, s venózním a močovým katétrem, má 56krát vyšší šanci získat nemocniční infekci než ten, který žádnou takovou pomůcku nemá,“ upozorňuje odbornice.
Nejčastější nákazy
Podle prevalenční bodové studie, které se zúčastnilo 47 ze 112 slovenských nemocnic, patří k nejčastějším nákazám, které můžeme dostat v nemocnici, infekce močových cest. Ty tvoří až 21 procent infekcí.
„Velmi nebezpečné a poměrně časté jsou klostridiové infekce, zastoupené v 16,8 procentech,“ uvádí epidemioložka. K. Naďová. Způsobuje je bakterie Clostridium difficile, která se nachází v tlustém střevě, ale při nadměrném a neúčelném podávání antibiotik a jiných léčiv – například i běžně dostupných léků na tlumení kyseliny chlorovodíkové, se přemnoží. Pokud ostatní bakterie ve střevě zahynou, klostridium začne sliznici přerůstat. Tvoří toxin, který poškozuje buňky střeva a vytváří vředy. Tato poměrně častá infekce může vést až ke smrti.
\“Na dalších místech se umístily infekce operačních ran, způsobené různými mikroorganismy, které jsou na povrchu kůže nebo z vnitřního prostředí, a nakonec jsou to infekce způsobující zápaly plic,\“ uzavírá výpočet nejčastějších nozokomiálních nákaz Katarína Naďová.
Hygiena rukou digitální řešení
Až 30 procent nákaz však dokážeme odvrátit, nápomocná jsou digitální řešení – při jejich vyhledávání pomocí umělé inteligence z laboratorních výsledků, ale také vyhodnocováním klíčových slov, pomocí kterého lze označit rizikového pacienta ještě před vznikem nákazy nebo během jejího průběhu. Digitalizace usnadňuje i sledování procesů v nemocnici, umožňuje rychleji zasáhnout a usnadňuje nastavení opatření.
„Digitální řešení poskytuje pomoc iv případě zajišťování správných hygienických požadavků, včetně spotřeby dezinfekce ať už prostředí nebo rukou,“ říká hygienik NUDCH Adamišin.
I když jsme ve 21. století a hygienu rukou považujeme za naprostou samozřejmost, ne vždy ji 100% dodržujeme. A to se týká pacientů, pomocného personálu, i profesionálů. A při tom 60 až 80 procent nákaz spojených s poskytováním zdravotní péče se přenáší rukama.
„Hygiena rukou je jednou z nejjednodušších forem prevence šíření infekcí a každý rok může zachránit miliony životů, pokud se provádí správně,“ uzavírá epidemioložka Naďová.
