Při nadváze nebo obezitě mírného stupně je optimální zhubnout 4 až 5 kilogramů za měsíc. Určitě se nevyplatí jít do extrémů a držet dietu, při které za zmíněný čas shodíte 15 kilogramů. Každý musí počítat s tím, že má-li 30 kilogramů navíc, cesta směrem dolů potrvá minimálně rok, vysvětluje obezitoložka MUDr. Adéla Penesová z Biomedicínského centra SAV.
Obezitoložka MUDr. Adéla Penesová z Biomedicínského centra SAV.
Jaké hubnutí je zdravé?
Závisí to na stupni obezity. Určitě není dobré jít do extrémů. Mnozí drží měsíc nebo dva například krabičkovou či zelnou dietu, nebo hladovku, a také se jim podaří zhubnout například 15 kilogramů. Takovýmto způsobem se však nenaučí, jak se mají zdravě stravovat. Naše cesta je pracná, pomalejší, ale úspěšnější. Účastníci projektu Cesta za zdravím se postupně naučí změnit životosprávu tak, aby si to osvojili, na 80–90 % se snažili jíst zdravou, racionální stravu a měli dostatek pohybové aktivity. Při nadváze nebo obezitě mírného stupně je optimální zhubnout 4 až 5 kilogramů za měsíc, až tak moc je to neomezí, mohou v běžném životě normálně fungovat a budou se cítit lépe. Každý však musí počítat s tím, že pokud si za dvacet let nabyl nějakých třicet kilogramů navíc, cesta směrem dolů potrvá minimálně rok.
Co všechno jste zjišťovali u účastníků našeho projektu Cesta za zdravím?
Na začátku všichni absolvovali komplexní vyšetření lékařem diabetologem/obezitologem. Vyšetření zahrnovalo odebrání anamnézy, následně každý podstoupil fyzikální vyšetření, například auskultační dýchání, zda nemá šelest na srdci, otok dolních končetin, křečové žíly, zkrátka od hlavy k patě. Vyšetření zahrnovalo i odběr krve, hodnotili jsme glykémii nalačno, čili hodnoty krevního cukru, metabolické, ledvinové, jaterní parametry, hladinu cholesterolu – celkového, HDL/LDL, triglyceridy, ionty – sodík, draslík, vápník, hladinu vitamínu D, jakož i vitamín D a moč. Měřili jsme hormony štítné žlázy a hladinu inzulínu nalačno, jakož i glykovaný hemoglobin pro diagnostiku cukrovky. Udělali jsme jim EKG, změřili krevní tlak. Ptali jsme se také, jestli užívají pravidelně nějaké léky. Je to důležité vědět, protože kromě úpravy stravy začnou i sportovat a podstoupí zvýšenou fyzickou zátěž. Kromě standardních vyšetření jsme měřili i jejich bazální metabolismus, tedy jak jejich tělo spaluje kalorie nalačno, na základě čehož umíme individuálně nastavit kalorický příjem. Při změně životosprávy ho o trošku snížíme a zvýšíme výdej. Umožní jim to zbavovat se tukové hmoty a zároveň tím, že budou mít i pohybové aktivity, nebudou ztrácet svalovou hmotu.
Co je normální hmotnost?
Definujeme ji pomocí indexu tělesné hmotnosti (BMI), tedy hmotnost v kilogramech dělená výška v metrech na druhou. Druhým způsobem je měření procenta tuku v těle. Pokud má muž do 20–25 % tuku v těle, je to v normě, nad tuto hranici jde o zvýšené množství. U žen je hranice 30–32 %. Důležité ale je také to, kde jej máte uložen, horší je v oblasti pasu. Pokud je u mužů nad 94 cm, jedná se o rizikovější tuk, u žen je to hodnota nad 80 cm. Tyto hodnoty korelují is vyššími hladinami cholesterolu, s rizikem aterosklerózy, cukrovky a podobně. Ženy mívají typ postavy spíše hruška, když se tuk ukládá spíše v oblasti boků a hýždí, tam je jakoby méně škodlivý. Podle BMI je normální hmotnost od 18,5 do 25 kilogramů na čtvereční metr, nadváha je od 25 do 30 a hodnota nad 30 znamená obezitu, která má různé stupně.
Proč je třeba mít normální hmotnost?
Nadváha a obezita s sebou přinášejí zdravotní komplikace. Přibývající tuk totiž v organismu produkuje množství látek, které ovlivňují zánětlivé parametry, hormonální situaci, mnohé zvyšují krevní tlak, přispívají ke zvýšení cholesterolu a tím urychlují aterosklerózu. To vše jsou věci, které později přispívají ke vzniku cukrovky, srdečně-cévních onemocnění, ruku v ruce s tím jde riziko infarktu nebo mozkových příhod. Cukrovka přináší chronické komplikace v podobě poškození ledvin, cév, sítnice, dolních končetin, což může vést k amputaci. Málokdo si uvědomuje, že obezita přispívá ke vzniku až třinácti různých onkologických onemocnění. Zdravotní rizika asociovaná s obezitou jsou opravdu vysoká, v globálu je až 236 onemocnění, ke kterým přispívá.
Takže samá negativa?
Hovoří se o dvou benefitech obezity, jedním je nižší riziko osteoporózy, neboli řídnutí kostí. Druhým, které vyplynulo ze studií je, že obézní ženy mají ve fertilním věku nižší riziko rakoviny prsu. Ale po menopauze je naopak obezita velmi výrazným rizikovým faktorem vzniku tohoto onemocnění.
Dědí se obezita?
První studie se dělaly na dvojičkách, u kterých se sbírala klasická data a předpokládalo se, že dědičnost je 40 – 70 %. Ale když se dělaly genetické studie ukázalo se, že genetika hraje jen velmi malou roli, pouze 10 – 14 %. Čili základ je v obezitogenním prostředí, které zahrnuje několik aspektů. Vždy je klíčový poměr mezi příjmem a výdejem energie. Čili 95% obezity je primární, jako důsledek multifaktoriálně podmíněného většího příjmu kalorií než jejich výdeje. Jsou i sekundární formy obezity, kdy je za ní nějaké onemocnění, vždy pátráme i poté, zda člověk netrpí onemocněním štítné žlázy, její snížená činnost zpomalí metabolismus a je-li úplná, tak až o 30 %, nebo zda například neužívá kortikoidy. Ty zvyšují chuť k jídlu a člověk má tendenci tloustnout. Jsou i další onemocnění, například nádory hypothalamu, centra v mozku, které reguluje pocit sytosti a pocit hladu, máme také opravdu velmi raritní, monogenní typy obezity, kdy za přibírání může jeden gen.
