Opravdu nám stačí přijímat vápník ze stravy?
Pokud je organismus zdravý, tak ano.
Co když mléko nemiluji?
Nemusíte pít mléko, málokterý dospělý ho pije nebo ho má rád. Můžete jíst mléčné výrobky – jogurty, tvaroh, zakysané mléčné výrobky a sýry. Například v 10 dkg tvrdého sýra je celá denní dávka vápníku.
Trpím-li laktózovou intolerancí nebo jsem veganka, stačí mi vápník v zelenině?
Tehdy je potřebná substituce v podobě různých preparátů. Velice důležité je ale myslet na kombinace vitamínů. Pokud přijímáte vápník, musíte užívat i vitamín D, který zlepšuje jeho vstřebávání.
Nestačí, když trávím venku dostatek času?
Mladí lidé získávají vitamín D zejména ze slunce. S věkem, jak pokožka stárne, ztrácí tuto schopnost a vitamín D je třeba substituovat v kapkách nebo v kapslích. To platí iv případě, že jste rizikový pacient, nechodíte často ven nebo jste měli zlomeninu. Jsou i další vitamíny a prvky, jako vitamín K a magnesium, které napomáhají vstřebávání vápníku, ale vitamín D je nejdůležitější.
Kdybych žila v teplé krajině u moře, asi bych nemusela řešit tento problém…
Určitě je rozdíl v hladinách vitamínu D v létě a v zimě, ale není až tak velký. Na první pohled se může zdát, že v zemích s dostatkem slunce budou mít lidé nejlepší výsledky, ale podle „mapy vitamínu D“ severské země – Norsko, Dánsko, Švédsko, které jej substituují již od dětského věku, vycházejí z toho srovnání lépe.
Některé výzkumy naznačují, že pilulky s kalciem mohou zvýšit riziko ledvinových kamenů. Je jejich užívání bezpečné?
O tomto tématu se hodně diskutuje, protože se jedná o minerály. A nejen o ledvinových kamenech, ale také o tom, zda z velkého množství vápníku pozdějinatějí cévy. Je ale dokázáno, že pokud se nepřekračuje doporučená dávka, organismus jej dobře zpracuje, a pokud se podává is vitamínem D, riziko srdečně-cévních onemocnění nehrozí. Ledvinové kameny nejsou nejčastěji tvořeny z kalcia, obvykle mají jiné složení, ale samozřejmě, pokud na ně máte náběh, kalcium je třeba podávat opatrně nebo jej nedávat vůbec. Existuje onemocnění idiopatická hyperkalciurie, když se kalcium z kostí vylučuje do moči. Pokud je tam hodně, může se vysrážet a vzniknou ledvinové kameny. Tento problém ale není spojen s přijímáním kalcia, ten se do ledvin stahuje z kostí. Existuje lék, který tomuto procesu zabrání. Obecně je však doporučená denní dávka u rizikových pacientů, 1 000 až 1 500 mg kalcia, bezpečná.
Kdy jsme v největším ohrožení?
Osteoporóza nejčastěji, až 80 procent, tvoří postmenopauzální osteoporóza. Způsobuje ji úbytek estrogenu, který zapříčiní, že se vyplavuje velké množství vápníku z kostí a ty začnou řídnout. Proto se o osteoporóze mluví jako o onemocnění žen. U žen v menopauze dochází k rychlému kostnímu obratu – kost rychle řídne.
Nebylo by řešením podávat ženám hormonální substituční léčbu (HSL)?
Ano, bylo. HSL je jedním z léků na osteoporózu. Podává se pacientkám, které mají včasnou menopauzu.
Na příčinách předčasné menopauzy nezáleží?
Příčiny bývají různé, nejčastěji jsou to onkologická onemocnění. Pokud je mladá žena do čtyřiceti let po hysterektomii a navodí se její předčasná menopauza, je nejvhodnější léčba osteoporózy pomocí HSL. Ne všechny pacientky – zejména ty onkologické, nicméně tuto léčbu mohou podstoupit. Substituci ale dostávají i pacientky, které mají předčasnou menopauzu řekněme z genetických důvodů, a přestanou menstruovat před 42. rokem života. Tato léčba má pak vliv i na kosti.
Co když HSL vysadí?
Pokud zjistíme, že pacientka má osteopenie nebo už i osteoporózu, ale je v předčasné menopauze a gynekolog jí dává dostatečnou dávku hormonu, zatím nemusíme zasahovat jiným lékem. Když přestane užívat hormonální léčbu, přichází na řadu nehormonální léčba osteoporózy.
Nebylo by vhodné nasadit HSL preventivně již během perimenopauzy, abychom nepřišli o kostní hmotu?
Bylo by to preventivní, ale hormonální terapie má také nežádoucí účinky. Momentálně ji nemůže nasazovat žádný jiný lékař jen gynekolog k léčbě klimakterického syndromu – například při návalech horka. A musí ji pravidelně sledovat. HSL nemá indikaci jen osteoporózu.
Jaký je rozdíl mezi běžnou a osteoporotickou zlomeninou?
Zlomenina může být traumatická, následkem úrazu, ale když je kost řídká, jmenuje se to patologická nebo nízkotraumatická zlomenina. Osteoporotická zlomenina má svou přesnou definici, je to nízkotraumatická zlomenina, která vznikne mechanismem ne větším, než je pád ze stoje. Například když uklouznete na zledovatělé stezce.
Může vzniknout taková zlomenina i jinak než pádem?
Ano, může. Existují také těžké osteoporotické zlomeniny obratlů. Tehdy je obratel tak řídký, že se postupně snižuje a láme. Uvnitř dochází k řadě mikrofraktur. Zlomit obratel si můžete také při vaření v kuchyni. Stačí, že se po něco natáhnete, otočíte, najednou vás silně zabolí v zádech, a když přijedete na rentgen, zjistíme, že máte zlomeninu.
Mohla bych si na zubech všimnout osteoporózy spíše než jinde na těle?
I ve tkáni zubů je důležité kalcium, ale osteoporóza se často neprojevuje ani tak na zubech, jako na okolní kostní tkáni sáně a čelisti. I zubaři k nám na osteologii posílají pacienty, aby si dali změřit hustotu kostí, když se jim něco nezamlouvá.
Může osteoporóza způsobit problém is implantáty?
Dávat implantát do řídké kostní tkáně je jistě mnohem složitější. Pacienta je třeba připravit, předléčit, aby byla kost pevnější. Z tohoto důvodu k nám často posílají své pacienty i ortopedi. Když se chystají vyměňovat kyčelní nebo kolenní kloub, musí zjistit stav kostní tkáně, aby věděli, do jakého terénu půjdou. Implantát musí držet v kosti. U osteoporotických pacientů, kteří mají řídkou kostní tkáň, se používají specifické implantáty.
Četla jsem, že měření hustoty kostí odhalí jen polovinu lidí s osteoporózou…
Odhalí každého, ale přijde jen polovina. Statistika vychází z měření, ale předpokládá se, že další polovina lidí má osteoporózu a ani o tom neví.
Proč se vůbec zjišťuje a léčí osteoporóza?
Neboť je to prevence zlomeniny. Chceme najít všechny rizikové lidi, kteří po sedmdesátce – osmdesátce budou mít zlomeninu. Ale není pravda, že se zlomí jen kost, která má nízkou hustotu.
Jaké jsou další rizikové faktory?
Můžete mít jen osteopenie, ale máte špatnou strukturu kostí. Nebo je rizikovým faktorem genetika, a existují i různé jiné klinické rizikové faktory – například jste již měli jednu osteoporatickou zlomeninu. Tehdy teoreticky už ani nemusíte chodit na denzitometrii a měli byste být léčena. Riziko, že budete mít další zlomeninu je dvoj až trojnásobně vyšší. Revmatoidní artritida, těžká jaterní onemocnění, zánětlivá střevní onemocnění – i to vše jsou faktory často nezávislé na kostní hustotě. Proto denzitometrií nemůžeme zachytit všechny rizikové pacienty, ale můžeme řešit i osteoporózu, která je denzitometricky na hranici normy.
Zlomenin kyčle rok od roku přibývá. Jak je to možné, nemáme se snad stále lepší?
Nelze říci, že bychom měli lepší výživu nebo zdravější životní styl. Naše strava je příliš zpracovaná a důležité látky jsou v ní obtížně dostupné. Prevencí osteoporózy je i dostatečný pohyb, a v tom zcela selháváme. Nehýbeme se tolik, aby kostní tkáň byla pevná. Chybí nám i pobyt venku na slunci, abychom načerpali dostatek vitamínu D. WHO proto řadí osteoporózu k civilizačním onemocněním hned za onkologickými a kardiovaskulárními onemocněními.
Mají tato onemocnění něco společného?
Existuje velmi pěkná paralela osteoporózy s kadiovaskulárními onemocněními. Stejně jako pacienti, kteří berou léky na tlak a choslesterol, i pacienti s osteoporózou necítí, zda jsou jejich kosti řídké nebo husté, ale musí brát léky celá léta, aby u nich nedošlo ke komplikaci. V případě srdečně-cévních onemocnění, aby nedostali infarkt, v případě osteoporózy, aby se nezlomili.
Musí užívat léky do konce života?
A to je další problém, proč těch zlomenin je tak mnoho a toto číslo stoupá. Protože pacienty máme nejen poddiagnostikované, ale i podléčené, protože neužívají léky. Vezmete si pilulku, když vás bolí hlava a cítíte, že přestane. Ale brát léky na něco, co necítíte, hltat to roky „bez efektu“, to mnoho lidí nezvládne. Proto musí být pacienti dostatečně poučeni a chápaví, aby věděli, že léky berou proto, aby si ve vyšším věku něco nezlomili. Musí je brát, i když necítí efekt léčby.
Takže, pokud mi v dospělosti diagnostikujete osteoporózu, stále to není ztraceno?
Čím dříve se to zjistí, tím je to lepší. Existují dvojí léky – antirezorpční, které zastavují zrychlené odbourávání kostí, a osteoformační, které dokonce dokážou nabudovat kost nebo mají společný efekt. Díky nim se ztráta kostní hmoty může zastavit nebo poněkud zlepšit. Ale aniž byste je pravidelně užívali, ke zlepšení nedojde…
